Startujeme metabolismus - VIII.část

Mgr. Vlastimil Chadim

V sedmé části seriálu (Startujeme metabolismus - VII.část) jsme naznačili nepostradatelnost pravidelné fyzické aktivity pro zachování zdraví člověka. V tomto článku si popíšeme jaký konkrétní přínos má tělesné cvičení na stav látkové výměny a podporu redukčního procesu.

Kosterní svaly patří spolu s kostmi a vnitřními orgány mezi aktivní tělesnou hmotu těla (ATH). Ta je nejvýznamnějším odběratelem energie, kterou přijímáme stravou. Čím více ATH vlastníme, tím více energie spotřebováváme. Množství ATH se zvyšuje růstem vyvíjejícího se organismu. Máme však možnost i po ukončení tělesného růstu hmotu metabolicky aktivních části těla dále zvětšovat? Kostru, játra, ledviny, plíce, mozek… již navýšit nemůžeme. Jediné co nám zbývá je budování svalů. Kosterní sval sám o sobě, i když nepracuje, je značným konzumentem kalorií. 1 kg svalové hmoty spotřebuje při nulovém provozu, jen ke svému udržení, asi 50 kcal za 24 hod. Jedinec s vyšším množstvím kosterních svalů spotřebovává nejen při fyzické zátěží, ale i v klidu více energie než lidé s atrofovanými svaly. Pro život v současné době není potřeba vlastnit trénovanou svalovou soustavu. Pro pomalou chůzi po rovině, jízdu autem, stání, sedavé zaměstnání, pasivní trávení volného času mohutnou svalovinu nepotřebujeme. Tento stav – nedostatečné rozvinutí kosterních svalů v těle nazýváme pojmem sarkopenie. Sarkopenií trpí velká část naší populace.

Sarkopenie má neblahý vliv na naše zdraví. Nejde jen o to, že i krátkodobá nenáročná tělesná aktivita (chůze do schodů, úklid domácnosti, nošení lehkých břemen) znamená pro postiženého jedince ohromnou dřinu. Podstatné je, že úbytek svalové tkáně má neblahý vliv i na celkový stav látkové výměny. Lidé s nízkou svalovou hmotou daleko jednodušeji přibírají tuk, s větší pravděpodobností u nich dochází k poruchám metabolismu cukrů, tuků a cholesterolu. Ty se nepozorovaně dále vyvíjí a postupně přechází v klinicky manifestovanou cukrovku a srdečně cévní choroby. Člověk s nízkou kondicí, nevyvinutým svalstvem a nadbytečnými tukovými zásobami má výrazně zvýšené riziko vzniku metabolických a oběhových chorob. Není výjimkou, kdy u jednoho jedince nacházíme současně nadváhu, diabetes II.typu, vysoký krevní tlak, zvýšené krevní tuky a cholesterol, vyšší sklon ke vzniku krevních trombóz. Při nakupení těchto poruch látkové výměny mluvíme o metabolickém syndromu, který ve vyšším věku znamená téměř jistotu srdečních infarktů a mozkových příhod – oběhových chorob, které jsou nejčastější příčinou smrti. Zradou je, že z počátku obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol nijak nebolí, nejsou tu žádné varovné příznaky. Nic nás nenutí měnit své stravovací a pohybové zvyklosti. Dále proto pokračujeme v nevhodných stravovacích zvyklostech, vyhýbáme se pravidelné intenzivnější fyzické aktivitě, které nám postupně snižují kvalitu života a přivedou do ordinací lékařů.

Jak se ubránit těmto chorobám? Odpověď všichni známe. Trvale upravit jídelníček a věnovat se náročnějším tělesným aktivitám. Bohužel výše zmiňované choroby jsou velkou měrou ovlivňovány dědičností. Genetika zde sehrává důležitou úlohu. Pokud víte, že ve vaší rodině se častěji vyskytují poruchy látkové výměny, o to důležitější je přecházet jejich vzniku zdravým životním stylem.

To jsme odbočili od našeho původního tématu až moc daleko. Vraťme se zpět k „startování metabolismu“. Řekli jsme, že o úrovni rychlosti látkové výměny ze značné míry rozhoduje velikost svalové hmoty. V rámci nevhodných redukčních postupů bohužel velice často dochází ke ztrátám jak tukové tkáně, tak právě i kosterního svalstva. Čím větší energetický deficit díky velmi nízkému příjmu energie dosahujeme, tím vyšší pravděpodobnost, že budeme „hubnout“ i na svalech. Brzy přidáme pokračování....

Zpět na přehled článků