Pět nejpopulárnějších diet

Mgr. Monika Chmelíková

 

Většina redukčních diet se obvykle soustředí na určitou skupinu potravin a doporučují značně jednostranný způsob stravování. Možná se vám díky některé z nich podaří přebytečné kilogramy skutečně odstranit. Jedná se však skutečně o ztrátu nadměrných tukových zásob a nikoli svalové hmoty nebo pouze tekutin? Co je podstatou populárních diet? Nehrozí jejich dodržováním určitá zdravotní rizika?

ATKINSONOVA DIETA

Atkinsonova dieta patří mezi velmi kontroverzní způsoby snižování hmotnosti. Tento dietní přístup, jehož autorem je americký kardiolog Robert Coleman Atkins, je založen na velmi nízkém příjmu sacharidů a naproti tomu vysokém příjmu proteinů a tuků. Principem této diety je výrazné omezení příjmu sacharidů zvyšujích hladinu krevního cukru, s cílem navodit stav tzv. ketózy, kdy organismus využívá jako zdroje energie tukové zásoby. Dietní režim je zahájen čtrnáctidenní indukční fází. V této době je příjem sacharidů omezen pouze na 20 g za den (doporučené příjem sacharidů je 55-60 g denně). Právě tato fáze má za cíl aktivaci odbourávání tukových zásob namísto sacharidů. Během indukční fáze je povolena neomezená konzumace bílkovin a tuků. Smíte jíst veškeré druhy masa a masných výrobků, mořské plody, ryby, vejce, mléčné výrobky bez omezení obsahu tuku. Hlavním zdrojem sacharidů je v této fázi především listová zelenina, brokolice, chřest, rajčata či okurky. Zakázány jsou všechny sladkosti, slazené a alkoholické nápoje, jakékoli přílohy. Během následující fáze, jejímž cílem je najít kritickou hranici příjmu sacharidů, při níž bude pokračovat redukce hmotnosti, se postupně zvyšuje příjem sacharidů na 30 g za den. V této době lze přidat i celozrnné výrobky a některé druhy ovoce. V posledních dvou fázích režimu se postupně zvyšuje příjem sacharidů až na množství 40-60 g za den, s cílem udržet stávající hmostnost. Jaká jsou negativa toho redukčního režimu?

• nedostatek sacharidů - množství sacharidů přijímaných v rámci této diety je často na hranici potřeb organismu nutných pro zajištění dodávky glukózy do mozku a svalů. Důsledkem mohou být svalové křeče, slabost, nevolnost. Nedostatečný přísun sacharidů ve stravě má za následek vyčerpání sacharidových zásob ve formě glykogenu a s ním vázané vody, což se sice projeví poklesem hmotnosti, ovšem pouze v důsledku ztrát tekutin
• deficit mikroživin - vzhledem k velmi nízkému příjmu ovoce, zeleniny a obilovin, včetně celozrnných, je organismus ohrožen nedostatkem vitaminů, minerálních látek a vlákniny
• zdravotní rizika - neomezená konzumace tučných potravin a stravy s vysokým obsahem bílkovin může mít dopad na některé orgány, například žlučník, slinivku či ledviny

Výsledkem dodržování této diety je úbytek hmotnosti vlivem ztrát tekutin z organismu, nikoli však tukové tkáně. Po jejím ukončení dochází obvykle k opětovnému nárůstu hmotnosti

ZÓNOVÁ DIETA

Další z dietních postupů založených na sníženém příjmu sacharidů. Principem zónové diety je správná kombinace základních složek stravy - tuků (měly by tvořit 30% denního příjmu energie), bílkovin (30%) a sacharidů (40%), díky níž dosáhneme tzv. zóny, neboli hormonální rovnováhy - ideálního fyzického i duševního stavu těla. Správnou kombinací živin se optimalizují metabolické funkce, snižuje hladina krevního cukru a tím i vyplavování inzulinu, nedochází k ukládání nadbytečné energie do tukových zásob, ale naopak tyto slouží organismu jako hlavní zdroj energie, čímž dochází k redukci hmotnosti. Kromě vhodného poměru živin ve stravě doporučuje tento redukční režim pravidelnost (5x denně, pauza mezi jednotlivými jídly 4-6 hodin) a pestrost stravy (různé druhy ryb a drůbežího masa, zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, rostlinné oleje, ořechy). Při dietě se nedoporučuje jíst potraviny s vysokým obsahem tuků (zejména nasycených - hovězí, vepřové maso, mléčné výrobky), jednoduchých cukrů (sladkosti, ovoce), výrobky z bílé mouky (těstoviny, pečivo) . Jaká jsou negativa toho dietního postupu?

• nadměrný příjem bílkovin - dieta doporučuje zvýšit podíl bílkovin ve stravě na 30% oproti doporučovaným 15 %, což může mít podobné následky, jaké jsou uvedeny v případě Atkinsonovy diety
• nízký energetický příjem - celkový energetický příjem se pohybuje v rozmezí 1100-1700 kcal za den. Hrozí riziko nedostatečného příjmu vlákniny, vitaminů a minerálních látek

Zónová dieta vede k podobným výsledkům jako předcházející metoda. Oproti Atkinsonově lze pozitivně hodnotit doporučení pestré a pravidelné stravy.

DIETA PODLE KREVNÍCH SKUPIN

Vychází z předpokladu, že správné trávení jednotlivých druhů potravin se odvíjí na základě genetických dispozic, které lze určit pomocí krevní skupiny. Tato dieta vyzdvihuje individualitu a každé krevní skupině přiřazuje určité druhy potravin, které jsou pro ni vhodné či nikoliv. Autor diety, dr. D´Adamo, se domnívá, že každá krevní skupina nese jedinečný antigen, který negativně reaguje s tzv. lektiny v potravinách, což má za následek celou řadu zdravotních problémů. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé krevní skupiny vyvíjely v odlišné době, měli bychom konzumovat pouze ty potraviny, jimiž se lidé živili právě v době vzniku konrétní krevní skupiny. Lidé s krevní skupinou O by měli dle této teorie konzumovat převážně masitou stravu, oproti tomu osobám s krevní skupinou A je doporučeno vegetariánství. Pro krevní skupinu B je vhodná strava s dostatkem bílkovin (mléčných výrobků, některých druhů mas, vajec) a lidé s krevní skupinou AB by se měli živit kombinovanou stravou. Pozitivem této diety je nesporně individuální přístup. Z vědeckého hlediska však tato teorie postrádá smysl. U většiny skupin je výživa zcela nedostatečná, postrádající základní složky stravy. Vyloučení mléčných výrobků z jídelníčku vede k nedostatečnému přijmu vápníku a zvýšenému riziku osteoporózy, odstranění masa má za následek nedostatek železa v organismu.

DĚLENÁ STRAVA (dieta podle Lenky Kořínkové)

Velmi populární způsob stravování využívaný pro snížení hmotnosti. U nás známý zejména díky Lence Kořínkové. Principem dělené stravy je rozdělení potravin do 3 skupin, podle způsobu jejich zpracování v trávicím traktu, na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny. První dvě skupiny potravin nelze vzájemně kombinovat, v opačném případě by nedocházelo k jejich optimálnímu rozkladu. Třetí skupinu potravin lze kombinovat s předchozími libovolně, patří sem zejména tuky a mléčné výrobky. Obvykle je vhodné dodržovat pravidlo, kdy jíme celý den buď pouze bílkoviny nebo sacharidy a jednotlivé dny pravidelně střídáme. Do skupiny bílkovin patří kromě masa, ryb a plodů moře, také vejce, mléčné a sójové výrobky, některé druhy ovoce a nápojů. Sacharidové potraviny jsou zastoupeny především obilnými výrobky (převážně celozrnnými), některými druhy zeleniny a ovoce, luštěninami a medem. Neutrální potraviny představují univerzální skupinu, patří sem tuky (především za studena lisované oleje, neztužené margaríny a máslo), mléčné výrobky s vyšším obsahem tuku, masné výrobky (uzeniny), ořechy, koření a většina druhů zeleniny. Při dodržování této diety je třeba se zcela zříci cukru, bílé mouky, loupané rýže a alkoholu, což je však i součástí doporučení správné výživy. Všechny ostatní potraviny jsou povoleny, jsou-li vhodně zkombinovány. Úspěšnost této diety spočívá zejména v reorganizaci jídelníčku, donutí zamyslet se nad svým dosavadním způsobem stravování, a snížení příjmu energie (základem je konzumace velkého množství zeleniny). Pokud bude doplněna dostatečnou pohybovou aktivitou, je možné ji zařadit mezi rozumné způsoby redukce hmotnosti. Tento stravovací režim lze dodržovat i dlouhodobě, neboť nevylučuje žádnou významnou složku stravy.

STŘEDOMOŘSKÁ STRAVA

Středomořská strava je často zmiňována v rámci redukčních režimů. Ve skutečnosti však nepředstavuje zvláštní dietní program, jedná se o životní styl (soubor stravovacích návyků) obyvatel oblastí kolem Středozemního moře. Tento způsob stravování odpovídá zásadám správné výživy a v kombinaci s vhodnou pohybovou aktivitou je rozhodně vhodným způsobem redukce a následným udržením tělesné hmotnosti. Je také prokázáno, že obyvatelé těchto oblastí jsou mnohem méně postiženi civilizačními chorobami (obezita, srdečněcévní choroby, cukrovka, některá nádorová onemocnění). Přestože se stravovací zvyklosti lidí, žijích v této oblasti liší v závislosti na kultuře, etnickém původu a náboženství, existuje mnoho charakteristických rysů, které jsou všem zemím společné:

• vysoká spotřeba zeleniny, ovoce, brambor, luštěnin, ořechů a semen, cereálních výrobků
• relativně nízká konzumace masa (převažuje drůběž), ryb a mléčných výrobků (zejména jogurty a sýry)
• mírná spotřeba vína (konzumovaného zejména k jídlu)

Veškeré pokrmy jsou připravovány na olivovém oleji, který obsahuje vysoký podíl mononenasycených mastných kyselin, které jsou ochranným faktorem proti srdečním chorobám. Zdá se, že samostatné složky stravy nemají pozorovatelný ochranný účinek, příznivě se uplatňuje pravděpodobně jejich kombinace spolu i s dalšími nezbytnými faktory - tělesná aktivita, stravování beze spěchu, dostatek slunečního světla.

Jediným účinným způsobem redukce hmotnosti je trvalá změna životního stylu, jak ve smyslu správného stravování, tak dostatečné pohybové aktivity. Většina populárních diet je založena na krátkodobé úpravě jídelníčku. Po ukončení redukčního režimu dochází k návratu k původním stravovacím zvyklostem a tudíž i opětovnému nárůstu hmotnosti. Většinu známých dietních postupů pro snižování hmotnosti nelze doporučit ani ze zdravotního hlediska, s výjimkou programů vedoucích k trvalé změně životního stylu.

Zpět na přehled článků