Kdy a co jíst abychom spalovali tuky

Mgr. Vlastimil Chadim

Při redukci nadváhy je kupodivu důležité nehladovět. Nesmíme mít mezi jídly příliš dlouhé pauzy. Na druhou stranu k hubnutí nevede ani příjem stravy v příliš krátkých intervalech. Tělo pak nedostane žádný čas na pálení tukových zásob. Jak to, že nesmíme jíst příliš často ani příliš málo ? Nejprve trochu teorie.

Kdykoliv se najíme, stoupne nám (podle toho, co a kolik jsme toho snědli) koncentrace cukru v krvi. Na to zareaguje slinivka břišní, která vypustí do krevního oběhu inzulín. Inzulín je hormon, který má za úkol "otvírat" buňky a tím ukládat živiny do buněk. Vlivem inzulínu se dostávají aminokyseliny (pocházející z požitých bílkovin), glukóza (ze sacharidů) a mastné kyseliny (z tuků) z krve do buněk. Inzulín má nejsilnější anabolické (budovací) schopnosti ze všech hormonů. Při výskytu vyšších koncentrací inzulínu v krvi se přepíná chod látkové výměny do stavu „tvoření, budování“. Po najezení se vždy určité množství inzulínu vyloučí do krve a v takovém případě se okamžitě zastavuje uvolňování tuků z tukových buněk.

To by tedy znamenalo, že proto, abychom mohli neustále hubnout, by bylo ideální vůbec nejíst ? Kdepak. Vy dobře víte, že takto bychom se moc daleko nedostali, protože bohužel tělo při hladovění přednostně spotřebovává vlastní bílkoviny. A ty jsou pro nás velmi důležité – bez nich nemáme kde tuky spálit…

Prostě je to o kompromisu. Je třeba vytvořit takové podmínky, kdy se "vlk nažere a přitom koza zůstane celá". Potřebujeme to zařídit tak, abychom na jedné straně ztráceli tukové rezervy, ale zároveň abychom při tom nezpomalovali rychlost metabolismu a neochuzovali se při redukčním procesu o důležitou svalovou tkáň. Proto nám vychází, že po velkých jídlech - snídaně a oběd, musíme asi tak 3-4 hodiny počkat než si budeme moci dát další nášup. Pokud bychom si dopřáli jídlo příliš brzo, zbytečně bychom zastavili proces "pálení" tuků (viz účinek inzulínu). První dvě až tři hodiny po jídle přijímají buňky energii pocházející z požité stravy. Až se veškeré živiny přesunou z krve do buněk a tam se spálí, teprve potom může přijít řada na využívání vlastních energetických rezerv. Zprvu slouží k tomuto účelu především cukr uložený v játrech, později to, o co nám nejvíce jde - tuky. Hubnout - vyprazdňovat tuková depa začínáme až s určitým odstupem od jídla.

To ovšem není všechno – spalování tuků také ovlivňuje co a kolik jsme toho v posledním jídle snědli. Po klasickém obědě, který sestává z polévky, masa a přílohy si budeme muset počkat na spotřebovávání tuku z našich vnitřních rezerv mnohem delší dobu, než kdybychom snědli jen samostatné ovoce. Po jednodušším a menším jídle začínáme pálit své tuky dříve. Proto pokud si budete dávat na svačiny právě jen 1-2 kousky ovoce nemusíte na další jídlo čekat 3-4 hodiny. Požité ovoce (pokud je snězené samostatně) se velice rychle dostane ze žaludku do střev. Rozložené sacharidy poskytnou energii, ta se spotřebuje, množství inzulínu v krvi se poměrně rychle vrátí k nízkým hodnotám a spalování tuků může být brzy obnoveno. Takže po dopoledním ovoci např. v 10:30 si můžete klidně již ve 12:00 oběd určitě dát. Za to po obědě musíme na další jídlo počkat delší dobu. Byla by věčná škoda kdybychom po obědě, který skončil ve 12:30, si dávali v 15:00 k odpolední kávičce nějaký "zákusek". Teď, když už jsme mohli začít "hubnout", nám díky zákusku vypustí slinivka inzulín do krve. Místo toho, aby šli tuky ven z buněk, nevyjdou žádné a právě požitá energie, kterou rozhodně nepotřebujeme, naopak v tukových buňkách skončí...

Zpět na přehled článků