Startujeme metabolismus - X.část

Mgr. Vlastimil Chadim

Proč dochází při hubnutí ke ztrátám svalové tkáně? Důvodů je hned několik.

Prvním je přežití v období nedostatečného příjmu energie. Naši předkové prožívali velice často krušné časy, kdy nepříznivé počasí, infekční onemocnění, nedostatek práce schopných obyvatel, války, ekonomické problémy, sociální a společenské nepokoje byli příčinou nízké produkce potravin. Nepoměr mezi příjmem a výdejem (v obráceném smyslu, který prožíváme dnes my) nutil organismus ve svém fylogenetickém vývoji vybudovat obranné mechanismy, které umožní úspěšně zvládnout tato nepříznivá období. Přežít dokázal jen ten, který uměl šetřit s energií, ten kdo v krátkém období hojnosti dokázal rychle vybudovat tukové zásoby a zároveň je v době hladu ztrácel nejpomaleji. Jedinci s úsporným metabolismem měli mnohem lepší vyhlídky na přežití než lidé „rychle spalující“. Ti, kteří neúrodu nepřižili, nepředávali svoji genetickou výbavu na další pokolení. Postupně, v průběhu staletí, docházelo v lidské populaci během evolučního vývoje přírodní selekcí k nárůstu výskytu energeticky šetrného genotypu. Přesto se i v dnešní době stále nachází mezi námi jedinci, kteří energií tolik nešetří a nemají tendence k tloustnutí.

Ztráta kosterní svaloviny v průběhu hladovění či negativní energetické bilance je významnou úsporou ve výdeji kalorií. Svaly patří mezi tkáně s největší spotřebou energie. V této spojitosti máme většinou na mysli především pracující svaly. Zatížený sval může oproti klidovému stavu zvýšit spotřebu energie několikanásobně. Dobrou zprávou však je, že i nečinný sval stále odebírá docela slušné množství energie. Hned tu máme první vysvětlení na naši otázku. Proč dochází při nevhodném a rychlém hubnutí tak často ke ztrátě svalů? Tělo se takto snaží ušetřit na základním provozu. Schválně se začne zbavovat tohoto energetického náročného zařízení. Čím méně svalů v těle je, tím menší spotřeba paliva, tím lepší vyhlídky na udržení tukových rezerv. To, že se při redukčním procesu sníží množství svalové hmoty o několik set gramů není žádnou tragédií. Pro život v dnešní civilizaci, kde používáme kosterní svaly jen při krátkodobých, nenáročných pohybových aktivitách, není vůbec nutné vlastnit vyvinutou muskulaturu. Postupně nám fyzickou nečinností, dietami a stárnutím rok od roku ubývají a ochabují svaly, máme stále nižší a nižší klidovou energetickou spotřebu. Tím se vytváří, dokonce i při ne moc energeticky vydatné stravě, příznivé podmínky pro vznik pozitivní bilance – vytváření nadbytečných tukových zásob.

Nevhodný redukční postup založený pouze na snížení příjmu energie představuje s velkou pravděpodobností předem prohranou bitvu s tukovými zásobami. Naše tělo je fikané. Jakmile zjistí, že ho nedostatečně krmíme, okamžitě přechází do úsporného režimu. Sníží veškeré zbytečné výdeje energie (nižší produkce tepla, snížení koncentrací hormonů štítné žlázy), nutí nás ještě více omezit pohyb (při fyzické činnosti jsme mnohem dříve unavení, nemáme „šťávu“) a pomalu, ale jistě se začne zbavovat nepotřebné svalové tkáně. Čím méně se pohybujeme, tím větší pravděpodobnost, že bude docházet ke ztrátám svalové hmoty. Nesmyslné dietování a nedostatek intenzivní fyzické činnosti tak rozjíždí celou kaskádu negativních jevů.

Když nakonec dietu přerušíme a vrátíme se k původnímu jídelníčku, organismus při stejném příjmu energie bude ukládat více. Proč? Právě proto, že předchozí dietou bez pohybu zpomalil svůj metabolismus a přišel o svaly. Na konci tohoto cyklu najdeme celkem 5 negativních jevů:

1. ztráta svaloviny

2. zpomalení metabolismu, snížení klidového i celkového energetického výdej

3. nárůst tukové hmoty

4. horší podmínky pro příští hubnutí a větší sklon k tloustnutí

5. vyšší sklon k poruchám látkové výměny

Zpět na přehled článků