Příběh studentky

MUDr. Filip Hudeček

Část. I - Rozhovor se slečnou K.

Zkuste se nám v krátkosti představit. Kolik vám je roků? Jak vypadala vaše váha v dětství a v pubertě?

Je mi 22 let, jsem studentka. Nikdy jsem s váhou neměla žádné problémy. Nejsem příliš sportovně založený typ, takže vysportovanou postavu jsem neměla nikdy, ale vždy jsem byla spíš štíhlá (nikdy ne však nějak extrémně hubená). Myslím, že ani puberta se na mojí váze nějak výrazně nepodepsala. Samozřejmě jsem postupně trochu přibírala a kila řešila jako každá holka, ale nikdy to nedošlo dál než jen k řečem, protože moje váha byla pořád v normálu. Zlom nastal až když jsem začala chodit na vysokou. Moje váha tehdy na začátku prvního ročníku byla cca 70kg na 180cm. Během 3 let studia se moje váha vyšplhala na moji nejvyšší hmotnost asi 88kg, kterou jsem na sobě nosila dalšího půl roku, a proto jsem se rozhodla to řešit. Samozřejmě vím, že to bylo nepravidelnou nezdravou stravou a žádným pohybem, ale předtím jsem se stravovala stejně a pohybu jsem nikdy moc neměla takže proč jsem začala takhle naráz přibírat vlastně nevím.

Pokoušela jste se hubnout již před tím, než jste se dostala do NUTRIVIE? Jaké byly výsledky?

Většinou jsem o hubnutí jen mluvila (asi jako většina žen), do hubnutí jsem se pustila opravdu jen jednou (asi 2 roky zpět). Zvolila sem metodu dělené stravy a začala jsem se snažit sportovat (téměř obden jsem běhala půl hodiny na Orbitreku). Už nevím úplně přesně jak dlouho mi tato dieta vydržela, myslím že tak 2 měsíce kdy jsem opravdu shodila kolem 6ti kilo. Do roka byla ale veškerá kila zpět a myslím, že i ještě něco navíc. Po 2 měsících na dělené stravě jsem se totiž pomalu začala vracet k původním stravovacím návykům a přestala sportovat.

Co vám nejvíce vadilo na nadváze? Měla jste nějaké zdravotní nebo sociální potíže související s nadváhou?

Myslím, že moje nadváha nebyla nějak extrémní. Vím že přibraných 18kilo není málo, ale díky mojí výšce (asi 180cm) jsem se cítila spíš víc oplácaná než vyloženě tlustá. Žádné zdravotní problémy jsem nepozorovala. Nejvíc mě na nadváze vadilo samozřejmě jak vypadám. V reálu sem se cítila pořád stejně jako v dobách kdy sem tolik kilo neměla,ale když sem se podívala na nějaké fotky tak to byla hrůza.

Jaký životní styl je podle vás dražší? Před zhubnutím nebo po něm?

Dražší je současný životní styl (tzn.při hubnutí), ale nejsou to nějaké extrémní rozdíly a určitě to za to stojí a nijak mě to netrápí, že dávám do jídla víc peněz. Oproti dřívějšku pro sebe kupuji více zeleniny a ovoce, ale zase nenakupuji žádné ochucované jogurty, pudinky, polévky a jídla v sáčku, pizzy, salámy apod., takže se to víceméně kompenzuje i cenově.

Co byla vaše největší motivace pro zhubnutí

Vzhled.

Jaké byly stravovací návyky ve vaší rodině? Měli nebo mají nadváhu i vaši rodiče, případně sourozenci?

V naší rodině se hrozně dobře vaří. Teď už doma nebydlím, ale funguje to pořád stejně. Každý den je uvařeno nějaké teplé jídlo, které mnohdy vystačí na oběd i na večeři. Jsou to různá jídla od pečeného masa s přílohou, řízky, Čína, ryby apod. až po omáčky. Vždycky byl nastaven systém snídaně-oběd-večeře. Problém byl však v tom, že mezi těmito jídly jsem si ještě dopřávala pudinky, oplatky apod. Taky jsem nebyla nikdy naučená pít vodu, ale oslazené šťávy. Víkendy většinou trávím u rodičů i teď, takže na obědy si daná jídla dám mnohdy i s nějakým zákuskem, ale snažím se dát jen přiměřené množství, nepřidávat si. Během doby hubnutí se mi zaryla do paměti 3 hodinová mezera mezi jídlem a tu se snažím už dodržovat vždy i když jsem o víkendu u rodičů, takže už mě nezbývá místo na další oplatky, brambůrky a podobné. V rodině není nikdo vyloženě vychrtlý, ale ani nijak hodně obézní. Otec a bratr jsou štíhlé typy a podporují to také sportem, který provozují hodně často. Já s mamkou máme sklony k tloustnutí a sportům moc neholdujeme a to se na postavách podepisuje.

Jaké byly vaše pohybové aktivity před hubnutím?

Pohybové aktivity mám spíše nárazové. V zimě lyžování, v létě občas kolečkové brusle, kolo. Rozhodně ale pohyb není součástí mého běžného dne, nebaví mě.

Co bylo při hubnutí pro vás nejobtížnější? Měla jste nějakou krizi? Co vám pomohlo při jejím překonání?

Nejobtížnější bylo dodržet opravdu ty 3 hodinové rozestupy mezi jakýmkoliv jídlem. Když jsem byla např.celý den doma, tak bylo hodně těžké nechodit nic uzobávat z lednice, ale dá se na to zvyknout. Taky jsou hodně těžké rodinné oslavy, které pořád probíhají, protože tam je dobrého jídla plno. Snažím se ale při těchto příležitostech nepřejídat a tyto občasné úlety v jídle mimo režim si nijak nevyčítat.

Jaký pohyb jste provozovala při hubnutí a nyní?

Při hubnutí jsem se snažila běhat na Orbitreku půl hodiny tak 2-3x do týdne ale jakmile mi teď začalo zkouškové období ve škole přestala jsem. Mám v plánu začít zase potom. Vím ale, že jsem typ, který nebude pravidelně vykonávat žádný sport, prostě mě to nebaví a neslouží mi to k odreagování a odpočinku ale spíš naopak. Prostě nejsem sportovně založený člověk.

Už jste spokojená se svou váhou, nebo ještě budete dále hubnout?

Jsem ráda, že se mi podařilo shodit, ale úplně spokojená ještě nejsem. V současnosti mám asi 75kg a chtěla bych mít +-70kg. Takže ještě nějaké to kilo zbývá.

Co vám po zhubnutí udělalo největší radost?

Že si toho občas někdo všimne, že sem shodila a že si můžu zase obléknout několik let staré kalhoty.

Musela jste obměnit šatník?

Jsem typ hrušky, takže s vrchním oblečením jako trička, svetříky atd. jsem výrazné problémy neměla nikdy vlezla jsem se i v nejtlustším období do 40tky. Samozřejmě jsem se ale v obtaženějších věcech vůbec necítila dobře. Větší problém jsou kalhoty. Sháněly se mi špatně i když jsem měla 70kg, možná je to taky tou výškou. Dopracovala jsem se postupně až na velikost 44-46 a přišlo mi, že se už vůbec nic nedá sehnat. Svůj šatník jsem neobměňovala a ani nějak výrazně nebudu. Nakupování nemám vůbec ráda. Trička nosím pořád stejná. Jediné co jsem si teď koupila jsou nové kalhoty. Myslela jsem si ale,že když sem shodila budou se mi kalhoty nakupovat líp a aspoň některé modely obleču, ale není to vůbec pravda. I v současnosti jsem kalhoty sháněla dost těžce. Řekla bych,že to bylo úplně stejné vypětí jako když jsem sháněla kalhoty při 88kg :-)

Věříte, že už si udržíte zdravý životní styl? Je možné, že zase ztracené kilogramy naberete?

Možné je všechno, ale já doufám, že už to zpět nenaberu. Současný způsob stravy neberu jako dietu ale jako fakt. Tak doufám, že když se budu snažit neporušovat zaběhnutý režim, tak že se moje váha zase nevymkne kontrole.

Co byste poradila těm, kteří chtějí zhubnout?

• Musíte mít podporu v lidech, kteří s vámi sdílí domácnost. Když po vás budou chtít stále něco dobrého vyvářet, tak půjde hubnutí hodně těžko.
• Koupit si do kuchyně malou digitální váhu a vážit si všechno jídlo (aspoň ze začátku), dodržovat doporučené množství a nepřidávat si.
• Nenakupovat vůbec věci o kterých víte, že nejsou pro hubnutí vhodné (např. čokolády, oplatky, polévky ze sáčku apod.). Tyto věci nenakupujte ani pro jiné členy domácnosti protože je v konečném důsledku stejně sníte vy, kteří se snažíte hubnout.
• Koupit si krabičky a na každý den si do nich připravit a odvážit jídlo (např.svačina,oběd, svačina) a nic jiného než je v krabičkách už přes den v práci nejíst. Krabičky nejsou nutné pokud je člověk celý den doma, ale i tak je nutné si oddělit svou porci a už si nepřidávat.

Děkujeme za rozhovor a přejeme vám, ať si udržíte zdravý životní styl už napořád!!!

Část. II - Rozbor výsledků

Na následujícím grafu z BODYSTATU je přehledně vidět, jak slečna K. od ledna do dubna 2009 v NUTRIVII hubla. V následující tabulce, která je rovněž přetištěna z BODYSTATU (omlouvám se za kvalitu...snad to váš monitor zobrazí), je dobře vidět, že zhubla téměř 10 kg čistého tuku, přičemž nedošlo k výzamnější ztrátě aktivní tělesné hmoty (=ATH). Je to názorný příklad zdravého hubnutí s minimálním rizikem následného jo-jo efektu.

Graf:

Hodnoty:

Zpět na přehled článků